Historie "Tanvaldské okresní hasičské jednoty" na přelomu 19. a 20. století
Roku 1885 byla v rámci procesu hasičského spolčování v Království českém založena „Tanvaldská okresní hasičská jednota“. V době založení měla 11 sborů a 1269 činných členů. K oficiálnímu založení jednoty došlo na shromáždění zástupců jednotlivých hasičských sborů 21. června 1885 v Tanvaldě.
Hasičský sbor v Tanvaldě byl založen v r. 1875 a sbor na Šumburku v r. 1884. Vytvoření Tanvaldské okresní hasičské jednoty přineslo zlepšení organizace, zpřehlednění činnosti a zásahových možností jednotlivých hasičských sborů, konkretizaci hasičské činnosti až do posledních detailů a v neposlední řadě prohloubení kontaktů mezi sbory a velením sborů.
Vznik hasičských sborů a hasičské jednoty byl spjat zejména s rapidním rozvojem živností a sklářského, textilního a strojírenského průmyslu na Tanvaldsku v druhé polovině 19. století a s tím související hustou zástavbou údolí a horských svahů kolem toků Kamenice, Desné a Jizery. Vedle průmyslových objektů bylo třeba účinněji chránit proti požárům i nově vznikající budovy obchodních firem, úřadů, škol a stále přibývající počet obytných domů. Zdůrazňována byla i humánní stránka a vzájemnost hasičské činnosti, pomoc bližnímu při ochraně proti požáru a při hašení požáru, záchrana byť i skromného majetku, který lidé v horských podmínkách těžkou prací, nelehkým živobytím získávali celý život a po celé generace. V r. 1910 byla „Tanvaldská okresní hasičská jednota“ mezi hasičskými jednotami německo-českého regionu svou úrovní, schopností a velikostí na třetím místě. Po pětadvaceti letech svého působení již čítala 31 hasičských sborů s celkem 3 490 členy. Z toho bylo 21 místních dobrovolných sborů a 10 továrních sborů. Od r. 1885 do roku 1910 bylo dle starých záznamů na celém území Tanvaldské okresní hasičské jednoty 444 požárů, při kterých hasičské sbory musely mnohdy zasahovat za velmi těžkých podmínek, při nichž prokázaly svou energii a chladnokrevnost.
Jednotlivé hasičské sbory také musely zasahovat při povodních a zachraňovat majetek obyvatelstva i firem. Opakování povodní vyvolalo potřebu některé hasičské sbory k provádění zásahů při povodních speciálně vybavit. Například koncem července r. 1897 byly na většině území Jabloneckého okresu, tedy i na Tanvaldsku, velké povodně. Povodně vyvrcholily v noci z 29. na 30. července a hasičské sbory účinnými zásahy za obětavého nasazení svých členů zachraňovaly nejen ohrožený majetek, ale i životy lidí. Důkazem toho je i děkovný dopis okresního hejtmana v Jablonci nad Nisou ze dne 11. srpna 1897 zaslaný starostům obcí okresu a představitelům hasičských sborů.
Hasičské sbory měly i vlastní zdravotnická družstva na svou dobu slušně vybavená zdravotními pomůckami a materiálem a v některých případech měly sbory i pojízdná nosítka nebo dokonce i sanitní vůz.
Veškerá administrativa sborů byla pečlivě vedena. Na schůzích byli členové seznamováni s novými poznatky v oblasti hašení požárů a záchranných činností. Činnost „Tanvaldské okresní hasičské jednoty“ byla významnou měrou dotována zastupitelstvy okresů Tanvald a Roketnice. Dotováno tak bylo poštovné, cestovní náklady inspektorů a povinné pojištění sborů. Ale i obce podporovaly sbory ze všech sil, ať už to bylo ročními příspěvky na činnost, platbami příspěvků okresní a zemské hasičské jednotě a do invalidní kasy nebo formou dotací a příspěvků na výstavbu hasičských zbrojnic, cvičných lezeckých stěn, požárních nádrží nebo na nákup zařízení. Zástupci zdejší jednoty se zúčastňovali zasedání a sjezdů zemské hasičské jednoty a byli vysíláni na různé kurzy. Získané zprávy a poznatky pak předávali svým sborům.
převzato z https://www.tanvald.cz/ (upraveno)
původní úplné znění na: https://www.tanvald.cz/omeste/130letdobrhasicuvtanvalde/